Z nenávisti sláva - část 1
Už před deseti lety začal sedmnáctileté, krásné dívce Noel Dietrichové doma teror. Vše se rozvinulo z něšťastné náhody, při které zlomila své starší sestře nos, Lauře Dietrichové. Otec ji surově zbil a matka seřvala mezi dveřmi, místo toho aby se jí zastala. Všichni jí začali dávat za vzor její sestru, miláčka rodiny Dietrichů. I když bydleli na malém městě, Noel studovala jedno z pražských gymnázií a trénovala tanec s nejlepší skupinou v České republice Schock.I přes její hnusné dětství se tato modrooká blondýnka dokázala od srdce usmát a pomoci druhým.
Jako vždy, pomyslela si Noel cestou do školy poté co ji matka "zdupala" na tři doby. "Nenávidím je!" stále si opakovala a po tvářích se jí koulela jedna slza za druhou, ale jen tak se dokázala relativně uklidnit.
"Ahoj Noel!" pozdravila ji Sára, její nejlepší kamarádka, jediná, která věděla co se u ní doma děje. "Stalo se něco?" chytla jemně Noel za ruku, aby se zastavila. Všimla si jejího kamenného výrazu v jejích ubrečených očích. Noel se beze slova rozbrečela a padla své kamarádce kolem krku. "Já ti pomůžu... Nějak... Slibuju!" snažila se jí utěšit.
"Sáro, to už nejde... Nezvládám to," šeptala potichu, aby nikdo neslyšel, jelikož nerada přiznala, že je něco, co jí nutilo vzdát se svých snů. "Sáro..." hleděla do dálky na plakát. "Sáro..." šibalsky se usmála. "Bude tu the Veronicas... A víš co?" zhluboka se nadechla. "Pořádají soutěž o přepsání textu jejich písničky... A já!... Napíšu, co si myslím... Konečně to ze sebe dostanu..."
"Noel, to není dobrý nápad," honily se jí hlavou černé myšlenky, jak to u ní doma dopadne. "Koncert jo, ale ta písnička... Vždyť tě zabijou."
"Sáro, mě to za to stojí... Zabijou mě i bez toho... Stojí mi to i za cenu, že mě táta skope a máma zdupe... Stojí mi to za to..." snažila se jí to vysvětlit. Najednou upřela pohled k hnědovlasému hezkému klukovi, Lukasovi, jejímu klukovi. "Lukášek je tam."
"Tak utíkej," mrkla na ni, protože ráda viděla její rozzářené oči pokaždé, když ho viděla. Noel se jako na povel rozeběhla za ním.
Komentáře
Přehled komentářů
ale já asi stejně držim basu s Nyoko ^^...páč ta povídka je fakt krásná, ale DOST pesimistická a smutná...^^ jen si Jeanne počkej na pokráčko to bude teprv něco ;)
Prosím???
(Nyoko, 21. 5. 2008 15:22)xD Tak to si vážně počkej na pokračování a uvidíš, že nepřehánim... ^^ :oP
hezoučké :)
(Jeanne, 21. 5. 2008 12:25)
nepřeháněj, Nyoko... zas tak pesimistické to není... to musím být za jedno s Lenčou... ;)
je to hezké, líbí se mi to..:)
pesimisticka?
(Lenuška, 18. 5. 2008 21:27)Heli, jaky psycho? vzdyt je to normalni povidka :D jen trošku smutnější
jen do ní xD
(Luna, 21. 5. 2008 15:47)